Pošta

Autor: Martin Charvát | 6.2.2011 o 23:11 | Karma článku: 9,93 | Prečítané:  460x

Po dlouhé době jedna báseň. Poetika pozorovatele.

podél parku
kde chodci jsou kráčejícími výrazy mimo textové pole
okenního rámu
veškeré vjemy jsou zaslepené
povláváním ve větru
listy se spustí na nejbližší
sportovní vůz

šedivá tvář v okně
byla několikrát
viděna
jak staví ze stránek řádky

v tu chvíli na poště upadla stařena
přes svojí kovovou hůl
nikdo se po ní neohlédl
všichni se báli upřeného pohledu složenek
který nutí stát na místě jakobyste měli na prsou
hlaveň samopalu

Zavolal bych ti
ale místo toho píšu
báseň v 18:23
venku je zima
pivo zteplalo a já přemýšlím
kolik lásek znova
odhaluje stehna někomu jinýmu

Páčil sa Vám tento článok? Pridajte si blogera medzi obľúbených a my Vám pošleme email keď napíše ďalší článok
Pridaj k obľúbeným

Hlavné správy

DOMOV

Rok 1992: Bleskový rozvod a každý iným smerom. Ako si nás Mečiar s Klausom delili

Rozdelenie Českej a Slovenskej federatívnej republiky nebolo ani zďaleka ľahké.

KOMENTÁRE

SME vás prevedie cez štvrťstoročie

Významné dni si pamätáme aj cez vlastné príbehy.

DOMOV

Dobré ráno: Ľudstvo prehralo, blíži sa zrod Skynetu?

O nových pokrokoch vo vývoji umelej inteligencie.


Už ste čítali?